Spojit svět zdravých lidí, kteří bez potíží každý den používají svůj zrak, a nevidomých, to je cílem projektu nazvaného Neviditelná výstava, který se až do konce letošního roku představuje v pražské Novoměstské radnici. Zajímalo mne, jak se vůbec vlastně dá svět vidících a nevidících propojit. Co to všechno obnáší, jak to probíhá. A tak jsem se jednoho dne na výstavu vydala. O co se tvůrci výstavy vlastně snaží? Chtějí vidícím návštěvníkům názorně ukázat, jaký vlastně je svět lidí, kteří se musí obejít bez jednoho z nejdůležitějších smyslů – zraku. Ukazují to opravdu interaktivně, nejde o žádnou klasickou výstavu, kde byste koukali na umění vytvořené nevidomými lidmi. Naopak. Jste tu totiž odkázáni pouze na hmat, sluch a čich. Stejně jako nevidomí, i vy se pro tuto chvíli musíte obejít bez zraku, abyste poznali, jak vlastně jejich svět funguje. Skutečně na vlastní kůži si tu vyzkoušíte, jak se vlastně v prostoru orientuje nevidomý. Co ho čeká na ulici při jejích přecházení? Nezajede ho auto? A co v restauraci? Jak se má najíst a zaplatit za sebe útratu, kdy nevidí ani na příbor a do talíře, ani do své peněženky? A jak si poradit třeba doma v kuchyni? A podobné činnosti si na neviditelné výstavě sami vyzkoušíte. Budete mít o to jednodušší situaci, že budete mít k ruce nevidomého či slabozrakého průvodce, který vám bude radit, seč mu síly stačí. Když budete mít zavázané oči a budete muset podobné činnosti se ctí a zdárně zvládnout, velice pochopíte, že to rozhodně není jednoduché. Prostě hra na slepou bábu není jenom hra. Navzdory tomu, že se jedná o speciální a hodně zvláštní téma, je o výstavu, která bylo otevřena v dubnu roku 2011 stále velký zájem. Zajděte na ni stejně jako já. Jde o druhý projekt tohoto typu v Evropě. První vznikl v roce 2007 v Budapešti, další u nás, třetí pak v prosinci 2011.